Spolehlivé splnění podmínek pro fázování se zjistí následujícím měřením. Při fázování jsou stator synchronního stroje i síť připojeny na přístroje a přípravek pro fázování podle obr.

Jiným přístrojem, sledovačem fází, což je v podstatě malý asynchronní motorek, určíme nejdříve sled fází. Rotor tohoto přístroje se otáčí ve smyslu točivého pole v závislosti na sledu fází, které jsou vyznačeny na přístroji. Při chodu generátoru připojíme tři svorky sledovače ke svorkám sítě a poté k stejnojmenným svorkám generátoru. Pokud smysl otáčení nesouhlasí, musíme na synchronním generátoru zaměnit dvě libovolné fáze, nebo v našem případě změníme smysl otáčení dynamometru. Zbývající podmínky kontrolujeme na přístrojích podle obr.

Kmitočet generátoru nastavíme změnou jeho otáček, tj. řízením napětí na kotvě dynamometru tak, abychom dosáhli synchronních otáček, v našem případě pro šestipólový stroj (p=3) 1000 min^-1. Napětí generátoru, které řídíme změnou budicího proudu generátoru, měřené voltmetrem V_g, nastavíme shodně s napětím sítě (voltmetr V_s). V našem případě předpokládáme u obou soustav sinusový tvar křivky napětí.

Při stejných napětích sítě a generátoru ukazují žárovky rozdílové napětí způsobené fázovým posuvem mezi stejnojmennými fázemi. Toto napětí je úměrné vzdálenosti koncových bodů stejnojmenných fázorů. Vzhledem k tomu, že ani kmitočet obou soustav nebude naprosto shodný, budou žárovky blikat v rytmu rozdílového kmitočtu a našim úkolem je dynamometrem nastavit stejnou fázi. Tím dosáhneme zhasnutí žárovek (fázování "na tmu") a synchronní stroj přifázujeme stisknutím tlačítka na fázovacím přípravku. Nezhasínají-li a nerozsvěcují-li se všechny tři žárovky současně, znamená to, že sled fází a alternátoru při daném smyslu otáčení není shodný.

Po přifázování se seznámíme s možností řízení a činného výkonu synchronního generátoru pracujícího paralelně se sítí. Mírně zvýšíme budicí proud synchronního generátoru, aby odpovídající proud statoru nepřekročil jmenovitý proud. Wattmetr pří této změně ukazuje přibližně stálou výchylku a je tedy zřejmé, že se změnou statorového proudu se musí změnit i účiník (P₁=3.U_1f.I₁.cosj =konst.). Budícím proudem synchronního stroje tedy řídíme jalový výkon.

Zvýšení elektrického výkonu dodávaného synchronním strojem do sítě dosáhneme zvýšením mechanického příkonu tj. mírným zvýšením napětí na kotvě dynamometru. Po tomto řídicím zásahu se otáčky nezvýší, ale zvýší se tok energie ze synchronního stroje do sítě (platí zákon o zachování energie). Tato úvaha ukazuje základní princip přeměny energie v elektrárnách, kde pro zvýšení elektrického výkonu dodávaného do sítě je třeba zvýšit mechanický příkon zvýšením průtoku páry nebo vody turbinou, která je mechanicky spojena se synchronním generátorem.

Jestliže synchronní stroj paralelně spolupracuje se sítí, (U₁ a f=konst.) pak závislost jeho statorového proudu na rotorovém budicím proudu I₁=f(I_b) při konstantním výkonu (v praxi nejčastěji pro P=0) má tvar písmene V, a proto se zkráceně nazývá V křivkou synchronního stroje.

Závislost lze odvodit ze zjednodušeného fázorového diagramu synchronního stroje s hladkým rotorem podle obr., kde je zanedbán odpor statorového vinutí R₁ a rozptylová reaktance statorového vinutí X_1s . Za těchto zjednodušujících předpokladů, při stálém výkonu P₁=3.U_1f.I₁.cosj =konst. a pro stroj spolupracující s tvrdou sítí (U₁ a f=konst.), je průmět fázoru I₁.cosj do vertikální osy konstantní, neboť je patrné, že tento průmět je úměrný činnému výkonu generátoru. Je třeba připomenout, že magnetizační proud a jemu odpovídající indukované napětí jsou rovněž konstantní.

V našem případě budeme měřit V křivku pro P=0, potom jsou fázory proudů kolmé k napětí U₁, pohybují po přímce a V křivku dostaneme přibližně jako lineární závislost. Pro nulový budicí proud je generátor magnetován pouze ze statoru proudem I₁=I_1m . Zvětšováním budicího proudu se dostaneme na nejnižší hodnotu statorového proudu I₁ a podle teoretické závislosti by měl být I₁=0. Ve skutečnosti naměříme určitou velikost statorového proudu, což je vyrovnávací proudu mezi sítí a generátorem v důsledku nestejných tvarů křivek napětí.

Řízením mechanického příkonu (napětím na kotvě dynamometru) nastavíme a po celé měření udržujeme nulovou výchylku wattmetru. Poté pozorně nastavíme nulový budicí proud synchronního generátoru, přečteme prvé hodnoty a postupným zvyšováním budicího proudu změříme celou charakteristiku naznačenou na obr.