Předem krátká ukázka

# $Id: tut-rpn-1.ses,v 1.1 2002/12/26 10:13:27 radek Exp $
Gforth 0.6.2, Copyright (C) 1995-2003 Free Software Foundation, Inc.
Gforth comes with ABSOLUTELY NO WARRANTY; for details type `license'
1 2 + . 3  ok
BYE 


# $Id: tut-rpn-2.ses,v 1.1 2002/12/26 10:13:27 radek Exp $
Gforth 0.6.2, Copyright (C) 1995-2003 Free Software Foundation, Inc.
Gforth comes with ABSOLUTELY NO WARRANTY; for details type `license'
3 4 * . 12  ok
BYE 

Jak jste si asi všimli u jednoduchého příkladu na sčítání, Forth používá postfixovou notaci. Ve škole jsme se učili zapisovat jednoduché sčítání takto 1 + 2. Tedy znak pro operaci sčítání „+“ se píše mezi sčítance (čísla jenž jsou sčítána). Tomuto zápisu se říká infixový zápis nebo taky infixová notace. Ve Forthu však znak operace píšeme až za operandy. Tedy náš příklad vypadá takto: 1 2 +. Tomuto zápisu se též říká RPN (reverzní polská notace). Je základem Forthu a proto je třeba si ji osvojit.

Výhodou postfixového zápisu je, že není třeba závorek k určení priority operací u složitějších zápisů. Výraz 3 * (2 + 4) se zapíše jako 3 2 4 + *