| 30.1.3. Instrukční sada se čtyřmi instrukcemi | ||
|---|---|---|
 | 30.1. Instrukční sady s malým počtem instrukcí a jednou či více adresami |  |
| 30.1.3. Instrukční sada se čtyřmi instrukcemi | ||
|---|---|---|
| | 30.1. Instrukční sady s malým počtem instrukcí a jednou či více adresami | |
Tato možnost odpovídá případu kdy operační kód specifikují dva bity instrukčního slova. Zbyrek instrukčního slova pak tvoří adresu buňky v paměti. Takto byl konstruován počítač TX-0.
Instrukce jsou v zásadě takovéto:
ADD a # {AC=AC+mem[a]}, instrukce slouží křenosu informace z paměti do akumulátoru a je zkombinována s aritmetickou instrukcí pro sčítání.
ST a # {mem[a]=AC}, instrukce uloží obsah střadače AC do paměti na adresu a.
BZ a # {if AC=0 then PC=a} podmíněný skok
OPR a # mikrokódová operace. každý bit pole a specifikuje nějakou operaci s hodnotou ve střadači AC.
| |  | |
| 30.1.2. Instrukční sada se dvěma instrukcemi |  | 30.1.4. Instrukční sada s osmi instrukcemi |
